| | | |


The Times Higher Education (THE) World University Rankings

Žebříček THE se soustředí především na úroveň vědy a výzkumu na univerzitě. Největší váhu na umístění v žebříčku mají výsledky průzkumů reputace výzkumu a vzdělávání (dohromady 33 %) a indikátor citací (celkově 30 %). Indikátor citace má poměrový charakter (na publikaci) a data pro jeho výpočet byla až do roku 2014 čerpána z databáze Web of Science, od roku 2015 jsou čerpána z databáze Scopus.

V nejaktuálnějším hodnocení THE, které bylo zveřejněno v roce 2019, se MUNI umístila na 601.–800. pozici. Hodnoceno bylo celkem top 1 396 univerzit. V národním srovnání se MUNI umístila stejně jako v předchozím roce na sdílené 2. pozici spolu s Univerzitou Palackého v Olomouci.

THE 2020 - výsledky

Regionální hodnocení THE

Masarykova univerzita se již od roku 2013 objevuje v regionálním hodnocení zaměřeném na země s rozvíjejícími se ekonomikami – THE Emerging Economies University Rankings. V posledním zveřejněném hodnocení v lednu 2019 se MUNI umístila na 106. pozici, v rámci ČR je druhou nejlépe hodnocenou univerzitou. Hodnocení je založeno stejně jako u globálního žebříčku na 13 indikátorech, upraveny jsou však jejich váhy na výsledné skóre, aby lépe odpovídaly danému regionu.

V roce 2018 byl také poprvé představen specializovaný žebříček THE New Europe 2018, který hodnotí vědecky zaměřené univerzity ze třinácti nejnovějších členských států Evropské unie. MUNI se umístila sedmá celkově a druhá mezi českými vysokými školami.

Oborové žebříčky THE

Kromě hlavního žebříčku sestavuje společnost THE i oborové žebříčky v 11 oblastech: Engineering & technology, Arts & humanities, Clinical, pre-clinical & health, Life sciences, Physical sciences, Social sciences, Business & Economics, Computer Science, Education, Law a Psychology. Oborové žebříčky jsou založeny na stejných indikátorech jako hlavní žebříček THE, liší se však jejich váha na výsledné hodnocení, a to i napříč jednotlivými obory. Oborové žebříčky jsou sestavovány od roku 2010 a původně prezentovaly pouze 50, později 100 nejlepších institucí v daném oboru.

V roce 2017, kdy došlo k rozšíření zveřejňovaných pozic až na 500 nejlepších institucí v některých oblastech, se poprvé ve čtyřech oborových žebříčcích THE objevila také Masarykova univerzita. MUNI se umístila na 301. až 400. pozici ve třech žebříčcích: Arts & humanities, Life sciences a žebříčku Clinical, pre-clinical and health a dále na 401.–500. pozici v žebříčku Physical Sciences. V oborových žebříčcích se kromě MUNI objevila z českých škol také UK a UPOL.

V roce 2018 došlo k dalšímu rozšíření zveřejněných pozic. Masarykova univerzita se v hodnocení v tomto roce umístila ve všech pro ni relevantních oborech – objevila se v celkem 10 z 11 oborových žebříčků, sestavovaných společností THE.

MUNI se v roce 2018 umístila na:

  • 101.–125. místě v Law
  • 301.–400. místě v Arts & Humanities
  • 401+ v Psychology
  • 401+ v Education
  • 401.–500. místě v Clinical, Preclinical & Health
  • 401.–500. místě v Life Sciences
  • 401.–500. místě v Physical Sciences
  • 401.–500. v Computer Science
  • 501+ v Business & Economics
  • 501.–600. místě v Social Sciences

Indikátory a jejich váhy v hlavním žebříčku THE

Indikátory THE a jejich váhy

(klikněte pro zvětšení)

Kategorie

Indikátory

Váhy

Vzdělávání
(vzdělávací prostředí)

Průzkum prestiže vzdělávání Academic Reputation Survey mezi odborníky (osoby, které aktivně působí a publikují vědecké články a které jsou vybrány společností Elsevier). Započítány jsou odpovědi v průzkumech ze dvou posledních let.

15 %

Počet absolvovaných doktorských studií na akad. pracovníka

6 %

Počet studií na akademického pracovníka

4,5 %

Počet absolvovaných doktorských studií ku počtu absolvovaných bakalářských studií

2,25 %

Celkové příjmy instituce na akad. pracovníka

2,25 %

Výzkum
(objem, příjmy a prestiž)

Průzkum prestiže výzkumu Academic Reputation Survey mezi odborníky (osoby, které aktivně působí a publikují vědecké články a které jsou vybrány společností Elsevier). Započítány jsou odpovědi v průzkumech ze dvou posledních let.

18 %

Příjmy z výzkumu na akademického pracovníka

6 %

Počet článků na akademického a VaV pracovníka z databáze Scopus za posledních 5 let

6 %

Citace
(vliv výzkumu)

Počet citací (field weighted citation) na článek (jen typ journal article, conference paper, book chapters, books) v databázi Scopus za posledních 5 let

30 %

Mezinárodní rozměr
(pracovníci, studenti, výzkum)

Poměr zahraničních (včetně Slováků) a domácích akademických pracovníků

2,5 %

Poměr zahraničních (včetně Slováků) a domácích studií

2,5 %

Podíl výzkumných článků z databáze Scopus za posledních 5 let, na kterých se podílel alespoň jeden autor ze zahraničí

2,5 %

Příjmy z průmyslu
(transfer znalostí)

Výzkumné příjmy z průmyslu/inovací (knowledge transfer) na akademického pracovníka

2,5 %


nahoru